Uč se rusky! Říkali nám v pradávnu. Německy, kontrovali v dávnu. Anglicky! Volali jednohlasně v nedávnu. Čínsky, arabsky, nechávají se dnes slyšet. Já vám teď nabídnu něco úplně jiného. Jazyk, který nepodléhá tlaku doby, a který zůstává prakticky neměnný už stovky let. Naučím vás základy pivního jazyka.

Pivní jazyk se vám bude hodit nejen mezi čím dál tím větším počtem hospod a restaurací, ale i mezi pivními milovníky a odborníky. Konec konců, její znalost patří k dobrému tónu i mezi salonními intelektuály.

Co je to pivní jazyk?

Pivní jazyk je slang pivovarníků, sládků, hospodských a pivomilců. Najdete v ní jak výrazy z dávné historie, tak květnatá slova labužníků a dokonce i spoustu výrazů, které nemají daleko k vězeňskému argotu. Ale dost teorie, jdeme na první ochutnávku nových slovíček.

První lekce - objednávání piva
Když se učíte cizí jazyk, nejprve přichází na řadu pozdrav, poděkování, prosba a podobně. Pro nás milovníky piva je nejdůležitější to, abychom si uměli správně objednat. A k tomu má pivní slang hned několik speciálních termínů.

• Mlíko – Když si hospodskému řeknete o mlíko, tak chcete, aby vám celou sklenici naplnil na jeden zátah pootevřeným kohoutem hustou pivní pěnou. Vzniklé mlíko rychle vypijte, je to příjemné osvěžení!

• Šnyt – Pokud se řadíte mezi znalce, určitě šnyt znáte. Při objednání šnytu vám hospodský do půllitru načepuje na jeden zátah pivo s vysokou pěnou. Míra je vždy jen přibližná, takže šnyt určitě jako podmírák nevracejte. Šnyt je nejlepší pro degustace a labužníci na něj nedají dopustit.

• Hladinka – Milovníci hladinky jsou tak trochu umělci. Hladinka je poetická, krásná. Při ní se pivo nejprve pomalu a pak prudce po stěně sklenice načepuje až po okraj. Pak rychle stop, nechat chvilku dojít a je hotovo. Vzniklé pivo s nízkou pěnou pak po upití nechává kroužky neboli hladinky. Ach!

• Čochtan – Čochtánka si v pořádných hospodách objednávají ti, kteří neradi pěnu. Pravý mistr vám dokáže čochtana načepovat na jeden zátah. Čochtan není pro každého, ale určitě stojí za vyzkoušení. Zvláště, pokud pijete poněkud rychleji a pivo vám nestihne zvětrat.

• Čepování s čepicí – Přerušované čepování piva není v našich hospodách nic neobvyklého – jen si vzpomeňte, kdy jste – tak – zoufale – dlouho – čekali – než – to – vaše – pivo – hospodský – dočepoval. My ale mluvíme o stylu nadvakrát, maximálně natřikrát, což je ztělesněná elegance, na jejímž konci vás čeká pivo s tou nejhezčí a nejtrvanlivější pěnou. Kdo ovládne techniku nadvakrát, získá srdce českých pivařů, za to vám ručím!

První lekci máme úspěšně za sebou, nová slovíčka si do příště pilně procvičujte v nejbližší hospůdce. Já jdu svou učitelskou premiéru zapít zručně naservírovaným nadvakrátem.