Stejně jako loni jsem strávil pár letních víkendů na dvou frekventovaných cyklostezkách. Můj stan s vychlazeným Zlatopramen Radlerem 0,0 % a Krušovicemi Nealko lákal k odpočinku, a tak jsem jako obvykle u cyklistů mezi oddechem a degustací piva vyzvídal, jak to vlastně mají se vztahem k alkoholu. A řeknu vám – i když se osvětě věnuju už 14 let, stejně mě vždycky něco překvapí.
Strategická poloha Pit stopu je základ
Město za zády. Rovina. Svištění úzkých plášťů silniček i funění svátečních výletníků. Asfalt, nad kterým se tetelí vzduch. Když vyrazíte na kole podél Labe z Ústí do Děčína, nemůžete u pivovaru Velké Březno minout občerstvení U Míši. Podobný nepřehlédnutelný spot najdete taky o pár set kilometrů na jihovýchod v Brně: bufet U Lampy na cyklostezce podél Svratky.
Obě oblíbená místa jsem využil pro postavení Mírova Pit stopu – stanu, který krom ledničky nabité vychlazeným nealko pivem ukrývá taky cyklotrenažér, sadu na údržbu kol (včetně cyklo kosmetiky Cyklostar) a hlavně kvíz!
Letos jsem tak z Pit stopu propouštěl cyklisty napojené, občerstvené, se spoustou nových znalostí a některé i s nablýskanými koly.
Edukace cyklistů: hravou formou o vztahu alkoholu a sportu
Kdo mě sleduje pravidelně, tak nejspíš zaznamenal loňské výsledky testování cyklistů – vydalo to na dva díly – tady o výkonu a tu o bezpečnosti.
Mimo jiné jsem si oťukal, jestli cyklisté ví, že pivo rozhodně není nejlepší ionťák, že i malá dehydratace vinou alkoholu sníží výkon až o 10 %, že alkohol prokazatelně zhorší kvalitu regenerace po sportu, a že játra zaměstnaná odbouráváním alkoholu nemají tolik prostoru na zpracování tuků, takže se lépe ukládají tam, kam nechceme.
A samozřejmě jsem nemohl vynechat otázky na bezpečnost – stačí jedna promile alkoholu v krvi a schopnost bezpečně řídit kolo klesá o polovinu. V opilosti hrozí 37x větší riziko pádu a jasný úsudek, schopnost bezpečně zatáčet a reagovat na nečekané události klesá už po dvou pivech.
Jak to dopadlo letos?
Přes 120 vyplněných kvízů a 430 cyklistů, kteří se v Pit stopu zastavili, mi dávají dost dobrý obrázek o tom, jak to čeští (a nejen čeští – letos jsem přilákal i cestovatele z USA, Austrálie Německa) mají s pitím za řídítky.
Odpovědi víceméně odpovídaly loňsku. Co mě ale překvapilo, byla zkušenost s jízdou na kole pod vlivem alkoholu. Zatímco loni ji přiznali skoro všichni, letos skoro 40 % účastníků kvízu uvedlo, že nic takového ve své cyklominulosti nemá.
Tak já vám nevím – mám se radovat, že se osvěta vyplácí, a cyklisté se chovají zodpovědněji než kdy dřív, nebo se mi při pohledu na lednici plnou vychlazeného nealko piva snažili zalíbit? Věřme, že to první!
Žízeň jako důvod vede
Nedalo mi to, a těch, co zkušenost s pitím alkoholu a jízdou na kole měli, jsem se doptával na detaily – zajímalo mě, jaký k tomu měli důvod.
Zhruba třetina cyklistů uvedla lakonicky – žízeň. Moje osvětové já už v duchu skládalo odpověď – alkohol přece odvodňuje, nealko pivo by zafungovalo mnohem líp (ostatně – ti, kteří v Pit stopu ochutnali Krušovice Nealko byli hodně příjemně překvapeni – to je pivní osvěžení podle mého gusta)!
Pro další zhruba třetinu byla důvodem prostě cesta domů – a kolo pro ně bylo nejjednodušším dopravním prostředkem. Že s tím nesouzním, je jasné – důvodů jsem už minule vyskládal až až.
A zbytek to měl dost různorodé – od držení basy s ostatními po záměr objet na kole co nejvíc hospod.
Bylo mi mezi cyklisty dobře. O spoustu plechovek nealko piva lehčí, s vymluvenými hlasivkami a bouřkou v zádech jsem sbalil Pit stop a kdo ví, třeba se příští rok na cyklostezce potkáme i spolu.
Zatím se mějte a pijte s mírou!
תגובות